Letní smog: Ozon jako naše spása i prokletí

Suchý kašel, škrábání v krku, bolest hlavy nebo pálení očí nejsou vždy jen důsledkem nachlazení nebo alergie. V letních měsících může být příčinou podobných obtíží i takzvaný fotochemický smog. V uplynulém horkém a slunečném srpnovém týdnu jsme se ve větších městech střední Evropy s tímto typem smogu setkávali častěji.

Může se stát, že za slunečného a horkého počasí koncentrace ozonu v městském ovzduší rychle a náhle vzroste. Například v minulých dnech byly v některých německých městech naměřeny hodnoty až téměř 180 µg ozonu na m³ vzduchu.

U nás se přitom smogová situace kvůli znečištění ovzduší ozónem vyhlašuje za situace, kdy je v hodinovém průměru v některé z oblastí překročena hodnota hmotnostní koncentrace ozonu v ovzduší 180 μg/m³. Naštěstí se tak stává jen ve velmi zřídkavých případech.

Znečištění ozonem se minulý týden týkalo i větších českých měst. O víkendu však s příchodem silnějšího proudění, oblačnosti a srážek znečištění tohoto typu téměř vymizelo.

Pojďme si ale říci více o tom, jak a proč se znenadání za krásného letního dne objeví v ovzduší zákeřný ozon.

Letní, neboli také fotochemický, oxidační či losangeleský smog vzniká za horkých a jasných letních dnů především ve větších městech interakcí silného slunečního záření se znečištujícími látkami, které pocházejí zejména z dopravy.

Mechanismus vzniku letního smogu spočívá v působení ultrafialového záření, které je složkou slunenčího záření, na plynné exhalace z dopravy, zejména na oxidy dusíku a uhlovodíky. Energeticky bohaté UV záření má schopnost rozštěpit některé z těchto molekul znečišťujících látek, přičemž se tvoří částice, které se označují jako takzvané radikály.

Radikály se dají stručně popsat jako extrémně reaktivní částice, které jsou vytrženy ze své původní chemické vazby a snaží se rychle zreagovat s ostatními přítomnými molekulami nebo radikály, aby si navrátily stabilitu.

V případě letního smogu je jednou z hlavních probíhajících reakcí přitom reakce atomového radikálu kyslíku s molekulovým kyslíkem (který sestává ze dvou atomů kyslíku), který je životně důležitou součástí atmosféry. Výsledkem této reakce je ozon - tříatomová molekula kyslíku.

Ozon, který je vysoko v atmosféře doslova spásou pro život na Zemi, protože má schopnost odfiltrovat velké množství UV záření, při zemském povrchu ale působí zcela opačně, doslova jako zabiják a nepřítel všeho živého.

Ozon je lehce namodralým plynem charakteristického zápachu. Protože i molekula ozonu je značně nestabilní a snadno uvolňuje kyslíkové radikály nazpět, má tento plyn silně oxidační vlastnosti. Pokud se například ozonu nadýcháme, volné radikály, které v našem organismu pomáhá svým působením vytvářet, potom napadají naše buňky, čehož důsledkem může být vyvoláno až nádorové bujení.

Letní smog je pak různorodou směsicí prachu a popílku, oxidů dusíku, různých uhlovodíků, oxidu uhelnatého, průběžně vznikajících atomových i molekulových radikálů a také právě ozonu.

Jedná se o neobyčejně toxický koktejl, který dokáže pobyt ve městech značně znepříjemnit. Letní smog má výrazně dráždivé účinky, vyvolává slzení a pálení očí i nosních cest, suchý kašel, bolesti hlavy a v extrémních případech dokonce i nespavost.

Tímto smogem trpí samozřejmě také příroda. Při dlouhodobějším působení můžeme v zasažených místech pozorovat žloutnutí a opad listů u listnatých stromů, ale i jehliček u jehličnatých stromů a jiné nežádoucí projevy na vegetaci.

Protože poprvé byl tento typ smogu pozorován a popsán v druhém největším americkém městě, Los Angeles, vysloužil si také označení losangeleský. V našich podmínkách dominuje zimní typ smogu (takzvaný londýnský), přesto se i s oxidačním smogem za slunečných letních dnů v našich městech celkem pravidelně setkáváme.

S nadcházejícími oblačnějšími a vlhčími dny s menším množstvím slunečního svitu bychom od letního smogu měli mít zase klid. S postupujícím zářím bude také slábnout sluneční záření a pravděpodobnost výskytu letního smogu se tak bude snižovat.

To se však v pokročilém podzimu výzvou pro naše zdraví opět začne stávat klasický zimní (londýnský) smog, kterému svědčí výskyt teplotních inverzí, kterým se v naší české kotlině v období od října do března velice daří.